Braniborsko (Brandenburg)
Jako Braniborské markrabství bylo od roku 1157 nezávislým státem. V letech 1373 až 1415 bylo Braniborsko v personální unii s Českou korunou. Později tvořilo nejdůležitější, jádrovou oblast mocného Pruského království (vzniklého roku 1701), v jehož rámci se roku 1871 stalo součástí Německého císařství a po konci první světové války Výmarské republiky. Součástí Pruska zůstalo až do konce druhé světové války. Poté bylo autonomní zemí Sovětské okupační zóny, poté bylo v letech 1949–1952 zemí Německé demokratické republiky. V letech 1952-1990 bylo zrušeno a rozděleno mezi několik krajů. Obnovy jako spolkové země se dočkalo 3. října 1990 současně se znovusjednocením Německa.
Braniborsko patří se svými 29 476 km² mezi rozlohou největší spolkové země Německa a zároveň je největší z nových spolkových zemí. Na severu sousedí se spolkovou zemí Meklenburskem-Předním Pomořanskem, na západě se spolkovými zeměmi Dolním Saskem a Saskem Anhaltskem, na jihozápadě a jihu se spolkovou zemí Svobodný stát Sasko, na východě s polským vojvodstvím Lubušským (Lubuskie) a Západopomořanským (Zachodniopomorskie).
Braniborsko je součástí rozsáhlé Severoněmecké nížiny, která je v jeho okrajových částech přerušována pahorkatinami. Moderní Braniborsko se rozkládá mezi řekami Labem na západě, a Odrou a Nisou na východě. Jádro Braniborska i dnes Němci označují jako Braniborská marka (Mark Brandenburg).
Město Berlín s přilehlou oblastí tvoří aglomeraci označovanou jako metropolitní region Berlín/Braniborsko (Metropolregion Berlin/Brandenburg).
Mimo velká města jako je na západě Brandenburg an der Havel nebo na východě Frankfurt nad Odrou je Braniborsko řídce osídlenou zemí.
Na jihovýchodě moderního Braniborska se rozkládá i německá část Dolní Lužice a malá část Horní Lužice, kde žije západoslovanská lužickorsbská menšina, jejíž příslušníci zde hovoří Dolnolužickou srbštinou.
Západně od Lužic se rozkládá území, na jihozápadě ohraničené Labem, jimž protéká řeka Halštrov (Elster). Spolu se zvlněným Flämingem, rozkládajícím se na jihozápadní hranici Braniborska, však toto území nebylo dlouho součástí Braniborska. Zatímco Fläming je jeho součástí od Vídeňského kongresu, výše uvedené území protékané Halštrovem je součástí Braniborska teprve od roku 1990. Severně od Flämingu a západně od Berlína se rozkládá Havolsko (Havelland), jímž protéká řeka Havola (Havel). Jižně od Berlína se rozkládá Teltow a severovýchodně od Berlína Barnim. Na severozápadě Braniborska se rozkládá Prignitz, na severovýchodě Ukerská marka
Územím Braniborska protékají řeky Havola (Havel), Černý Halštrov (Schwarze Elster) a Spréva (Spree), Ukra (Ucker), Labe (Elbe), na hranici s Polskem Odra a Nisa, a další menší řeky. Na severu při hranici se spolkovou zemí Meklenburskem-Předním Pomořanskem se nachází i řada jezer.
Mapa - Braniborsko (Brandenburg)
Mapa
Státní území - Německo
Německá vlajka |
Rozloha Německa je 357 023 km², přičemž území státu se nachází v mírném podnebním pásmu. Podle úředních údajů mělo Německo k 30. září 2022 84,3 milionu obyvatel, což z něj činí nejlidnatější stát Evropské unie. Jeho populace ale již v letech 2003 až 2010 klesla kvůli dlouhodobě velmi nízké porodnosti, a to o skoro 800 000 obyvatel, takže až do roku 2012 bylo Německo jednou z mála západoevropských zemí s úbytkem obyvatelstva. Tento vývoj probíhá navzdory tomu, že Německo je zároveň domovem třetí největší populace imigrantů na světě. Výsledek sčítání lidu 2011 znamenal snížení dosavadního úředního odhadu stavu obyvatelstva o zhruba 1,1 miliónu lidí. Německo je co do absolutního počtu imigrantů zemí, která je nejvíce postižena současnou evropskou migrační krizí, zvláště v roce 2015.